Jsme klub dospěláků, které nepřestalo bavit se toulat, putovat, spát venku, zírat na horizont a šťourat klackem do ohně.

Marek

Vyrostl jsem v Praze jako městské dítě, neměl jsem rád tělocvik ani sport, zima mě demoralizovala; zato jsem vystudoval mnoho více či méně užitečných škol a přečetl stovky knih, většinu z nich vleže. Na střední kolena jsem začal se sportem (biatlon, rogaining), ale nejvíc mi chybělo to, co naše děti dostávají v oddíle: dobrodružství, kamarádství, volný čas bez struktury a plánu. Právě přesvědčení, že lidí, kterým v životě chybí možnost občas se sebrat a vyrazit někam na výpravu musí být kolem nás víc, nás vedlo k založení Refugia.

Anna

Jsem socioložka, studuju smrt a užívám si život. Vyrostla jsem v Praze, ale odchovaly mě Jizerky a Roháče, kam mě táta vzal poprvé už ve třech letech. Podle fotek jsem to tam odchodila v holinkách. Na Altaji jsem byla poprvé a zatím naposled v roce 2005. Podle deníku sice furt pršelo a žrali nás komáři, ale to si nepamatuju. Pamatuju si jenom nádhernou prázdnou krajinu a nekonečné putování. V horách jsem ráda sama, nebo s někým, v horách ráda vedu a vím, co se děje, ale úplně stejně ráda se nechám vést, aniž bych věděla, kde na mapě zrovna jsem. Zkrátka, v horách mám, až na vracení se stejnou cestou, ráda skoro všecko.

Šimon

Jsem kavárenský povaleč a flamendr, instruktor Prázdninové školy Lipnice a Pražák. Rád se toulám po horách a po mořích, pozoruji východy slunce a užívám si rozmary počasí. Refugio je pro mne místo, kde se potkám s přáteli - dobrými druhy - a kde se dobrodružství jako od Batličky mohou stát skutečností.

Anja

Zdá se mi, že cestuji celý svůj život a vždy byla jsem spojena s horami, přírodou, sportem a živými událostmi. Navštívila jsem různé hory v zimě a v létě - Altai, Tan-Shan, Pamir, Kavkaz, Alpy, Skndinavské hory. Všichni jsou různí a nadlouho jsem si zapamatovala jejich. Chodím do hor ve technické pochody v létě a na lyžích v zimě, na trekking nebo běhám trailrunning a skyrunning.

Horský klub refugio.uno

Nejsme cestovka. Připravujeme výpravy pro ostatní proto, že se nám každému někde líbilo a radost z toho místa nám nestačí mít sám pro sebe, chceme ji sdílet.

Roční členský poplatek je 2000 Kč. Ten je ale zároveň zálohou na kteroukoliv výpravu, kreditem, který můžete v daném roce v plné výši utratit.
Příklad: zaplatím členský poplatek a vyberu si výpravu, která stojí 2500 Kč. Přihlásím se na ni a doplatím už jen pětistovku.

Většina našich členů jsou naši známí a známí našich známých a známí, které jsme potkali na chatě, kde jsme někdy taky spali, a tak vůbec. Je to samozřejmě bublina, že. Určitě ale stojíme o členy, kteří nikoho ze současných členů neznají - v takovém případě nám napište a pojďme se někdy potkat a říct si, jestli by nás z obou stran bavilo trávit společně čas.

Všech výprav se všichni účastní na vlastní nebezpečí, každý si pojištění zařizuje sám.