Výprava do zimních Rychlebských hor a masivu Králického Sněžníku
Zatím stále věříme, že nás koroňák neuzavře v našich příbytcích a taky dost doufáme, že letos napadne sníh.
Čtvrtého března vezmem sněžnice a vydáme se na pět dní do té stříbřité krajiny. Hned zkraje výpravy se vyšplháme na Králický Sněžník, na jehož vrcholu si zanadáváme na probíhající stavbu rozhledny, a pak už se pomalu přesuneme k rovinkám Rychlebských hor a ku severu. Spát budeme ve srubu, venku a v zimě, vařit budeme na vařiči, kafe si dáme v kavárně.
Dle vývoje epidemiologické situace se může stát, že výpravu budeme muset zrušit, či zkrátit.
Připravuje
Šimon
V koronaroce 2020 jsem Rychleby zanedbával, letos to napravím!
Termín
V zimě
Dálka
100 km
Účastníků
12
Počet dní
5
V ceně je zahrnuta cesta tam a zpět a noclehy, z nichž většina je pod širým nebem.
S sebou budeme potřebovat karimatku a teplý spacák, sněžnice, termosku, traťovky a vlastní obědy a trochu korun, když zabloudíme do civilizace. Společné jídlo a vybavení si mezi sebe rozdělíme.
- Oblast
Rychlebské hory
- Termín
ODLOŽENO
- Počet dní
5
- Počet účastníků
10 - 12
- Cena
Kalkulujeme
Jak počítáme náročnost našich výprav?
Věříme, že neexistuje správná odpověď na otázku “Jak bude výprava náročná?” Slovo “náročná” nebo “středně náročná” nebo “lehká” má pro každého z nás jiný význam podle toho, co už jsme zažili a ušli. Stejně tak si nemyslíme, že má smysl někam psát, od kolika nebo do kolika let je která výprava vhodná. Věříme, že víte, co děláte.
Udělali jsme to tedy úplně jinak. K tomu, abyste si dokázali náročnost výpravy představit ve vašem vlastním měřítku, najdete u každé výpravy číselný údaj - koeficient náročnosti. Ten vám řekne, jak náročný bude nejnáročnější den výpravy.
Jak jsme ho vypočítali? Změřili jsme vzdálenost, kterou bude potřeba ujít, v kilometrech. K získanému číslu jsme přičetli 1 za každých 100 metrů převýšení a zaokrouhlili nahoru. Výsledek tedy udává kombinaci vzdálenosti a převýšení.
Příklad 1: nejobtížnější den výpravy obnáší trasu 12km, na kterých vystoupáme 400m převýšení. Výprava tedy má koeficient náročnosti 12+4=16. Můžete si tedy představit, že je to jako ujít 16km po rovině, nebo 8km s převýšením 800m.
Příklad 2: Cesta v Praze z Újezda k Petřínské rozhledně je dlouhá cca 1,5 km a během něj nastoupáte 131m. Koeficient náročnosti bychom, pokud by to byl den výpravy, určili jako 3.
Příklad 3: Nejkratší cesta z Pece pod Sněžkou na vrchol Sněžky je dlouhá 6km a převýšení má 865m. Koeficient náročnosti takového dne výpravy by byl 15.
Tip: Pokud vás zajímá, jestli nějakou výpravu zvládnete (nebo vaše dítě), není nic jednoduššího, než si někde kolem svého bydliště si najít výlet, jehož trasa by měla stejný nebo podobný koeficient náročnosti, a zkusit to.